Pětačtyřicetiletý právník Obama v předloňských senatorských volbách v Illinois převálcoval své konkurenty a v posledních týdnech se stal i miláčkem medií. Objevil se například na titulní straně posledního čísla týdeníku Time a velký článek mu věnovalo i pondělní vydání The New York Times . Při svém turné na podporu demokratických kandidátů v nadcházejících volbách dokaže naplnit sály i v takzvaných červených, tedy republikánských, státech. Podle komentátorů by potencionální voliče mohlo přilákat jeho jasné odsouzení irácké vojenské kampaně v roce 2003, kdy Hillary Clinton vojenské úsilí naopak podporovala. Jako pozitivní je vnímána i jeho schopnost najít společnou řeč s některými republikanskými senátory. Kritici si naopak myslí, že na roli prezidenta je příliš mladý a i přesto, že studoval politické vědy se zaměřením na mezinárodní vztahy na Columbia Univerzity, nemá dostatek zkušeností s diplomacií.
Pokud listopadové volby potvrdí nástup Demokratů a v primárkách se proti sobě opravdu postaví Hillary Clinton a Barack Obama bude to svého druhu historický okamžik. Ani jedna ze dvou velkých amerických stran totiž do prezidentského souboje zatím nikdy nenominovala afroameričana ani ženu. Ve hře je ale stále i v minulých prezidentských volbách neuspěšný John Kerry či právě velký comeback prožívající Al Gore. Zlí jazykové také tvrdí, že spekulace kolem případne Obamovy kandidatury jsou jen promyšlený marketingový tah k propagaci jeho nové autobiografické knihy The Audacity of Hope. Před dvěmy lety navíc svým voličům slíbil, že v senatorském úřadě vydrží po celé šestileté období. Preyidentské volby Ameriku čekají v roce 2008.