Reklama
 
Blog | David Grossmann

Svět se na nás díva, aneb kouzlo titulní strany…

Nevím, kolika z vás se podařilo dostat na titulní stranu novin. Ani si vlastně nejsem jistý, zda o to někdo ze čtenářů blogů Respektu opravdu usiluje. Blížicí se výročí 17. listopadu mě ale přivedlo na myšlenku podívat se, kdy se na "titulku" zahraničních novin dostala Česká republika nebo její předchudce Československo. Prohlížel jsem svůj současný regionální deník a zjistil, že v momentech našich nedávných dějin, které jsou obecně považovány za klíčové, se svět na nás opravdu díval.

 

nyt01fullforblog.jpg

 

Studentská pateční demonstrace se na titulní stranu The New York Times dostala hned v sobotu 18. listopadu 1989. Bylo to ale vlastně přirozené. Východní Evropa se v tento okamžik dynamicky mění. Před necelým týdnem padla Berlínská zeď (9. listopadu), v Maďarsku se připravují první demokratické volby, velké protivládní demonstrace jsou v Bulharsku. Důležitá media proto mají na místě své reportéry. V sobotní čísle vychází i rozhovor se třemi vychodoevropskými disidenty. Českoslovesnko je zastupené Jiřím Dienstbierem (čte se YEEREE DEENSTbeer), který říka, že ho překvapil rychlý vývoj ve východním Německu, kde byla podle něj opozice stejně slabá jako u nás. Další na řadě je proto Československo. "Zdejší vedení už je mrtvé jen čeká na to, až ho odnesou," řekl tehdy The New York Times (rozhovor pravděpodobně vznikl ještě před 17. listopadem). V pondělí 20. listopadu deník situaci věnuje ještě větší prostor. Spekuluje se o mrtvém studentovi, další demonstracích. Objevuje se i dojemná fotka sovětských vojáků zapalujících svíčky na Národní třídě.

Reklama

Ikdyž se v listopadu objevilo Československo na titulní straně NYT ještě několikrát, Sametová revoluce muže jen závidět publicitu, které se dostalo srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Na titulce je hned 21. srpna , chybí však ještě fotografie a tak deník publikuje archivní z března 1939. Kromě popisu operace, střelby v ulicích a prvních mrtvých se z jeho stran lze dozvědět i to, že invaze v Československu uvěznila herečku Shirley Temple. Jako velvyslankyně Spojených států v Praze pak prožije i Sametovou revoluci. Další dny události v Československu pohltí téměř celou zahraniční rubriku. Na čtenáře čeká podrobné zpravodajství přimo z místa. Situace v ulicích velkých měst i na hranicích, kde se pohraničníci snaží zastavit první vlnu uprchlíků. Lidé protestují i před budovou OSN, kde český velvyslanec Jan Mužík rezolutně žádá stažení vojsk. Rezoluci odsuzující invazi ale Spojené národy nikdy neschválí. Sovětský svaz totiž využije svého práva veta. Jindy si americký čtenář mohl přečíst například i portréty Aloise Indry, Vasila Bilaka a Drahomíra Koldera, trojice vůdců dosazených invazní armádou.

Československo se na titulní stranu The New York Times dostalo samozřejmě ještě víckrát. Například v březnu 1939. V archívech bude ale navždy z první stránky deníku hledět přinejmenším i jeden Čech. Asi není uplně překvapivé, že to je Václav Havel. Jako prezident navštivil USA poprvé v únoru 1990 . Svým projevem tehdy několikrát roztleskal obě komory amerického kongresu. Jeho cestu zpravodajsky pokrýval Thomas L. Friedman, můj oblíbený komentátor NYT. Všiml si mimo jiné, jak si Havel stěžuje, že zatímco jako disident musel vždy u sebe mít zubní kartaček pro připad, kdyby byl zatčen, nyní nemuže nikam vyjít bez kravaty.

Jestli jste dočetli až jsem a máte chuť, koukněte se do svých regionálních deníku na to, co psaly o 17. listopadu nebo třeba v den, kdy jste se narodili. Nebo si zaspekulujte, kdy se Česko objeví na titulní straně znovu. A pokud jste dobrodružné typy, zkuste se na první stranu The New Times dostat sami. Jen žádné mrtvé prosím…

Fotogalerii titulních stran The New York Times z let 1939, 1968, 1989 a 1990 naleznete zde . Pokud si mate chuť je i přečist, odkazy na pdf soubory jsou v textu.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama