Reklama
 
Blog | David Grossmann

Povznášející jízda na Dlouhém Ocasu

Bary kolem U Street ve Washingtonu se opravdu naplní až těsně po sobotní půlnoci. Na momentálně nejžhavější klubové scéně v americkém hlavním městě se totiž pravě v tuto hodinu dostávají ke slovu kapely, které si už vydobyly pozici lokálních celebrit. Já jsem vyrazil do DC Nine na The Dancing Party. Skupinu, o které možná většina lidí nikdy neslyšela a asi ani nikdy neuslyší. Podobných hudebníků jsou na světě tisíce a i když o nich zdánlivě nikdo neví, internetovému hudebnímu průmyslu dokáží vydělat stejně peněz jako velké hvězdy. Díky webu, nejrychlejšímu a nejdostupnějšímu distribučnímu prostředku na světě, máme nyní k různým žánrům světového kulturního undergroundu blíž než kdykoliv před tím.

Zdá se to možná trochu zvláštní, ale ve skutečnosti je to vlastně logické. I když se samozřejmě stále nejvíce prodávají velké hvězdy, jejich méně známých alternativ přibývá. Levná distribuce a malé náklady na uložení jednotlivých skladeb na hardiscích internetových obchodů pak umožňují jejich snadnou dostupnost. Efekt dlouhého ocasu (The Long Tail) je na světě. V praxi to znamená, že velké množství téměř neznámých kapel dokáže vydělat více peněz než malá skupina opravdových hvězd. Vítejte v budoucnosti internetového byznysu, kde mainstreamová kultura pomalu ztrácí smysl.
Efekt dlouhého ocasu před dvěma lety popsal šéfredaktor magazínu Wired Chris Anderson. Letos své myšlenky rozpracoval do knihy The Long Tail: Why the Future of Business Is Selling Less of More. Je to inspirující čtení i pro ty, kdo rádi přemýšlí o tom, jak internet ovlivňuje společnost. Od naších hudebních preferencí až po to, jaké zprávy se k nám dostanou.
Minimalizovat náklady na distribuci a uskladnění a zároveň zpřístupnit co největší množství produktů je první krok. Geniální přístup v tomto ohledu zvolil například americký internetový obchod, specializovaný především na knihy, Amazon.com. Zatímco jedna z největších sítí kamenných knihkupectví v USA Borders nabízí na svých pultech zhruba 100 000 knih, Amazon má v nabídce přes 3,7 miliónů titulů. Jedním ze skladů tohoto mega obchodu je i knihovna v mé ložnici. Amazon totiž umožňuje svým uživatelům prodávat přes své stránky publikace, které už nepotřebují a má žena toho využila. Pokud bude mít o její knihy někdo zájem, tak mu je zabalí, dojde na poštu a pošle. Pro Amazon téměř žádné náklady a přesto malé procento zisku z celé transakce.
Nekonečný "dlouhý ocas" by byl ale pro zákazníka příliš nepřehledný a v jeho chaosu by bylo jen velice těžké najít to, co právě hledá nebo ještě lépe to, co ještě neví, že hledá. K tomu slouží systém filtrů. Nejednoduší je samozřejmě běžný vyhledávač či například rozdělení knih, hudby nebo filmů podle žánrů nebo prodejnosti. Jsou ale i sofistikovanější způsoby. Mužem se zase kouknout na Amazon. Pokud jste klikli na odkaz u Andersenovy knihy, viděli jste, že máte okamžitě k dispozici několik dalších filtrů. Lákavou nabídku koupit dva tituly podobného tématu nebo publikace, které si zákazníci koupili spolu s The Long Tail. Nechybí samozřejmě redaktorské a zákaznické recenze a není také problém Váš objev rychle oznámit emailem přátelům. Amazon chování svých uživatelů velice pečlivě sleduje a pokud si u něj něco koupíte a zřídíte si u něj účet jeho reklamní triky jsou ještě cílenější. Možná už ani není překvapující, že je nepřipravují školení marketéři, ale svým doporučením a brouzdáním po stránkách Amazonu samotní uživatelé. Čtvrtina titulů, které tento internetový obchod prodá, tak nebyla pro běžné obchodníky dostatečně zajímavá, aby se dostala do kamenných knihkupectví.
České internetové obchody se od svých zahraničních kolegů zatím příliš nepoučily. Vltava.cz například u hudebních alb nabízí pouze sterilně chlubivé texty vydavatelů a další tituly stejných interpretů. Kosmas.cz sice zobrazuje recenze zákazníků, o jejich preferencích, tedy žebříčku prodejnosti, se ale moc nedozvíme. Nejdále je obchod s on-line muzikou i-legalne.cz, který nabízí cestu do dlouhého ocasu v podobě "inkubátoru" ještě neetablovaných skupin a také žebříček prodejnosti podle jednotlivých žánrů, jeho doporučení ale zákazníci zatím zřejmě nevytváří.
The Dancing Party, DC Nine, 11.11. 2006
Koncert The Dancing Party, hravé rockové kapely z Washingtonu, vrcholí křtem nového videoklipu. Natočil ho samozřejmě jeden z fanoušků na levnou digitální kameru a pravděpodobně sestříhal na svém osobním počítači v programu, jehož placenou verzi používají profesionálové z místních televizních stanic. Zítra se kouknu na stránky skupiny na MySpace. Zjistím tak, jaká hudba se této čtveřici mladíků líbí a co poslouchají jejich fanoušci. Jízda na dlouhém ocasu je povznášející hned z několika důvodu. Můj hudbení vkus zřejmě v budoucnu nebude tak výrazně ovlivněn pouze tím, co uslyším v mém lokálním radiu nebo uvidím v mé regionální televizi. A pokud aplikuji stejný princip například na zpravodajství vím, že se ke mě dostanou důležité novinky o věcech, o kterých sem ještě včera možná ani nevěděl, že mě vlastně zajímají. Na rozdíl od Miloše Čermáka totiž věřím, že si dokážu vybrat to, co je důležité. A pokud ne, podobně smýšlející lidé my s tím určitě pomůžou.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama