Reklama
 
Blog | David Grossmann

Matou voliče místní referenda? Podle statistik možná ano, ale nijak závažně

Tři urny možná v říjnu čekají na znojemské voliče. Určitě budou volit své zastupitele a senátora či senátorku. Zda dostanou příležitost rozhodovat i o hazardu v místním referendu zatím nevíme. Podle úředníků radnice by souběh konání referenda a voleb byl pro lidi příliš matoucí. Statistiky z prezidentských a evropských voleb ale jasně ukazují, že se počty neplatných hlasů vymykají průměru jen minimálně. Místní referenda navíc zvyšují počet voličů.

Znojemská radnice je zatím ke konání referenda ve stejný den jako komunální a senátní volby spíše chladná. „Ministerstvo vnitra nedoporučuje konání referenda a voleb v jedné volební místnosti … hrozí vysoké počty neplatných hlasů, pokud voliči omylem vloží úřední obálky do jiné urny,“ argumentuje podle Znojemského deníku  šéf správního odboru Radek Svoboda.

Jako voliče mě tento argument trochu urazil. Příště by někdo mohl tvrdit, že pro lidi je matoucí velký počet kandidátů nebo politických stran. Prošel jsem tedy statistiky z prezidentských a evropských voleb a porovnal procenta neplatných hlasů v místech, kde se konala referenda se zbytkem republiky. Až na jednu výjimku byl poměr neplatných hlasů opravdu vždy vyšší. Rozdíl byl ale vždy jen v desetinách procent maximálně v jejich jednotkách.

Rozdíl chybných hlasů je minimální

Reklama

Při prezidentské volbě tak volební komise v místech konání referend napočítaly v průměru jen o 0.15 % více chybných hlasů. Při letošních volbách do evropského parlamentu to bylo o 1.54 % chybných hlasů více.
Pro srovnání: v prezidentských volbách znojemští voliči měli o 0.15 % neplatných hlasů méně, než byl celorepublikový průměr. Při letošních volbách naopak chybovali o 0.14 % hlasů více.

Rozdíl se tedy zdá tak minimální, že výsledek a zdárný průběh voleb by, přinejmenším z tohoto pohledu, souběžné konání místního referenda nemělo ohrozit.

Referenda zvyšují počet voličů

Co ale místní referenda ovlivňují jednoznačně, je volební účast. V prezidentských i evropských volbách ji vždy zvedla o více než osm procent oproti republikovému průměru.

Otázkou je, zda by se i při souběhu místního referenda a komunálních a parlamentních voleb, podařilo přimět k účasti na plebiscitu nejméně 35% oprávněných voličů, tak aby jeho výsledek byl pro znojemskou radnici závazný.
Čísla z jiných míst ukazují, že se do referend zapojí méně lidí než do souběžných voleb. V průměru to je o zhruba 7% méně. Pokud by se tedy znojemských komunálních voleb zúčastnilo více než 46 % voličů (jako v roce 2010), referendum má velikou šanci splnit zákonný limit a stát se závazným.

Pozn.: Podkladem pro tento článek se mi stalo sedm místních referend konaných souběžně s prezidentskými volbami v roce 2013 a šest konaných souběžně s volbami do evropského parlamentu na jaře roku 2014. Data jsem čerpal ze serveru www.volby.cz a článků o jednotlivých místních referendech.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama